PROBIOTIKA U PACIENTŮ S ONKOLOGICKOU LÉČBOU

Infekce, doprovázející chemoterapii, radioterapii a antibiotickou léčbu, jsou většinou spojeny s kolonizací střeva patogenními druhy bakterií. Kolonizace střeva probiotickými bakteriemi může kompetitivně inhibovat růst patogenních druhů a pomoci tak jako ochranná bariéra proti kolonizaci střeva patogenními bakteriemi. Pozitivní vliv probiotik může být vyjádřen mnoha způsoby, ať už jde o zvýšení transepiteliální rezistence (zlepšení bariérové funkce střeva), stimulaci imunitního systému, kompetici o energetické zdroje a adhezní prostor s patogenními druhy, nebo produkci baktericidních látek. Enzymatická aktivita probiotických kultur také může ovlivňovat produkci metabolitů způsobujících mukozitidu při onkologické terapii.

Navíc produkují mastné kyseliny s krátkým řetězcem (butyrát), který podporuje obnovu epiteliálních buněk střeva po terapii (Mego et al., 2016).

Protektivní izolace u neutropenických pacientů s akutní leukemií se ukázala jako kontraproduktivní, jelikož se u nich projevily častější bakteriální infekce, než u pacientů se stejným stavem v běžném prostředí nemocnice mimo izolaci (Nauseef et Maki, 1981). Zdá se tedy, že protektivní kolonizace probiotickými bakteriemi by mohla být relativně levná a účinná alternativa.

Probiotika jako prevence nádorových onemocnění


Preventivní a terapeutický účinek probiotik byl prokázán v mnoha vědeckých studiích. Bylo například prokázáno, že
Bacillus polyfermenticus stimuluje produkci IgG a moduluje počty CD4+, CD8+ a NK buněk, čímž zajišťuje protektivní účinek proti vzniku rakoviny tlustého střeva (Nazir et al., 2018). Bylo také prokázáno, že probiotický suplement VSL3 stimuluje sekreci mukózní vrstvy ve střevě (stimulací exprese genu MUC2), což podporuje protektivní účinek. Jiná studie ukázala, že probiotická kultura Lactobacillus rhamnosus GG vykazuje 

významnou inhibiční schopnost proti množení rakovinných buněk, konkrétně rakovinných buněčných linií tlustého střeva HGC-27 (Russo et al., 2007). Ve studii Orlando et al., 2012 ukázali, že probiotické kultury L. rhamnosus GG a L. paracasei IMPC2.1 nejenže inhibují proliferaci rakovinných buněk HGC-27, ale dokonce indukují jejich apoptózu. Zásadní rozdíl přitom nebyl mezi živými kulturami a kulturami umrtvenými teplem. Další studie ukázala snížení viability rakovinných buněčných linií HeLa, MCF-7, AGS, HT-29, and Caco-2 při použití Enterococcus lactis IW5 (Nami et al., 2015). Probiotická kultura Lactobacillus kefiri P-IF v další studii vykazovala proapoptotický účinek na buňky myeloidní leukémie HL60/AR (Ghoneum a Gimzewski, 2014). Obecně byl efekt probiotik potvrzen u mnoha typů rakovinných buněk – kolorektálních, jaterních, prsních, močového měchýře, tlustého střeva a děložního čípku (Nazir et al., 2018).